Listopad 2010

Životrapné verše

21. listopadu 2010 v 20:15 | Jiří Ošlejšek

Životrapné verše

46 básní

Prezentace 5 básní.

Změna času

Nevidím přes husté mraky,
kde se slunce skrývá.
Nevím, zda se právě stmívá
nebo se snad rozednívá?

Mám se vrátit do postele
nebo běžet do práce ?
Zvon měří čas na kostele.
Odbíjí si, jak si chce.

Už zase ta změna času.
Kdo tu hloupost vymyslel?
Ode mě by dostal basu
a žrát seno, jak osel.

Změna času,
šetří státní rozkradenou kasu.
Změnou času,
bezdomovcům naroste míň vlasů.

Kdo se nad tím nemyslí,
ví, že jsou to nesmysly.

Zadali jste počítačům
neůplná data.
Výsledek je celý na nic,
s chybou jako vrata.

Mám dost časté,
chmurné představy.
Že nás změna času
všechny popraví.

Jen co svoje rozpínání
vesmír zastaví,
nebude čas podívat se
ani na zprávy.

Tu nechtěnou změnu času,
člověk asi nezvládne.
Dřív než spadne do kolapsu,
ve vteřině zestárne.

Prach

Prach se táhne po Ostravě,
šíří se dál po Moravě.
Máme ho i v Mostě.
Vypadá dost hustě.

Až dorazí k Ústí,
rýma se nám spustí.

Zadarmo si vychutnáte
průmyslovou drogu.
Pro každého máme dosti
kvalitního smogu.

A kdo má prachu dost,
ať si zavře okna!
Čeho lidská chamtivost
na zdraví je schopna?

Jedovaté černé zmije
spojily se v husté mraky.
Zatáhněte žaluzie!
Útočí na paneláky.

Prach je v černých oblacích,
na duši i na plicích.

Komu vadí trochu smradu,
musí ke mě na poradu!
Neškodný je popílek.
Konstatoval debílek.

Kritika se do černého trefila.
Zjistilo se, kdo na prachu vydělá.

Oběd

Poslechněte si mou zpověď.
Stála mě dost velkou oběť.
Ulovil jsem pro kuchyni pouliční havěť.
Možná jsem měl ihned po té,
napsat si svou závěť.

Kuchařka mi připravila podezřelý oběd.
Dříve než jsem objednaný oběd dojed,
důrazně mi poručila, že prý ji mám ojet.

Rychle jsem se zvednul,
na své kolo sednul.
Na starého dědka,ujíždím jak fretka.

Lesem vedla cesta úzká,
namoklá a velmi kluzká.
Otáčím to, jedu zpátky,
na cestě stojí dvě babky.

Zakřičel jsem na ně.
Pozor, já vás objedu!
Troufáte si na dvě?
Boural jsem do posedu.

Odřel jsem si obě dlaně.
Poválel se v mokré trávě.
Příště babky zajedu
a dám si je k obědu.

Dopis-de

Jak jsme spolu byli šťastni.
Na to často vzpomínám.
Nelze popsat v jedné básni,
to, co tady prožívám.

Doufám, že Ti dopis dojde.
Jak se cítím, chci ti psát.
Sejde z očí. Z mysli sejde.
Snad Tě má už jiný rád?

Jsem jen žoldák v cizí zemi.
Za svobodu mám se rvát?
Chybí mi tu krásné ženy.
Můžeš se mi za to smát.

U nás ženy neskrývají svoje vnady.
Chtějí zakrýt vady, tloušťku.
Tady chodí zahalené, bez parády.
Každá nosí černou roušku.

Honím se tu v nepohodě
za povstalci po horách.
Střílím na ně, zabíjím je.
Pak se modlím a mám strach.

Terorista útokům se brání.
Opevnil se ve skalnaté stráni.
Tak jako já, na smrtku je přichystán.
Bojuje dál, za ten svůj Teroristán.

Až zas budu stát před muškou,
bude to můj smolný den.
Mokré řasy oprav tužkou.
Tuhle větu řekni všem:

Musel zemřít? Chci se ptát.
Je ho škoda. Byl tak mlád.

Exekutor

Přišel dárek na Vánoce,
oznámení exekuce.
Snad jsem někde dlužil drobné.
Nevím o tom. Je to možné.

Nepomohlo modlení. Nepomohl pastor.
Přišel jsem o bydlení. Dostavil se zákon!

Exekutor, je jak křeček,
nezapře svou povahu.
Bere z malých hromádeček,
na svou velkou hromadu.

Zlu se nemá odporovat.
Omluvte se! Pardon.
Nebudem se dohadovat!
Máte jiný názor?

Mačetu mám nabroušenou pod kobercem.
Ta sekne a rozpárá.
Nestanu se na své stáří bezdomovcem.
Stát se o mě postará.

Budu mít své právo na bydlení,
na stravu a sociální zajištění.
Svoje básně budu si psát ve vězení.
Vyžádám si na to soudni povoleni.


---------------------------------------------------------------

Autor : Jiří Ošlejšek
Název : Životrapné verše
Ilustrovala: Vendula Švehlová
Autor vydal na vlastní náklad
1 vydání, březen 2015 Výtisků 100 ks
E-mail : oslejsekjiri@seznam.cz
ISNB: 978-80-260-7790-9


Podvratné verše

21. listopadu 2010 v 20:02 | Jiří Ošlejšek

46 básní.

Prezentace 5 básní.

Soudruzi kapitalisti


Co nám to zas kážete,
korupce je svoboda?
Zmlkněte a nelžete,
pijavice národa!

Práskači a estébáčtí fízli,
už jste dávno měli dostat pouta.
Už abyste z politiky zmizli
a vrátili nakradená konta!

Nemusíte hledat práci,
máte prachy, máte moc.
Z vašich keců lidé zvrací,
už jich mají dost a dost!

Mate právo na své straně,
policii, soudy, zbraně.
Jak nám chcete pomoci,
když jsme vaši otroci?

Podvodníci obsadili radnice,
roztrhali naše petice.
Korupce a špína vládne v politice.
Mafián si myje své zlodějské ruce.

Bude další revoluce
a nezačne zase v Rusku!
Bude asi v Americe.
Je Vám to snad proti gustu?

Drobení


Drobení se nadrobilo.
Občanstvo se podrobilo.
Co musíme ještě za hubičku prodat,
aby mohli ptáci do sytosti zobat?

Proč si vládní úředníci
pořídili nahrávky
a udali svoje šéfy,
že si berou úplatky?

To je zrada, k odsouzení,
přímá rana do srdce,
když vysvětlit možné není
podezření z korupce.

Zase ptáčkům nadrobili
a potom je odsoudili.
Ani práskač nemá dobrý pocit.
Za udání bez práce se ocit.

Vyhazovat lidi z práce
není morální.
Za současné situace,
je to normální.

Bez práce nejsou koláče.
Kdo by zaměstnal práskače?
Do ptačího střílíš hejna?
Spadne na Tě kupa lejna.

Na lumpy si nestěžuj
a buď rád, že na ně makáš.
Svoji vládu podporuj!
Korupční sis zvolil pakáž.

Úd

Víte který lidský úd
má ten zvláštní, silný pud?
Na svou oběť mívá chuť.
Při své akci nemá stud.

Nahání nám strach a hrůzu.
Pozvedá svůj pařát.
Je to silná ruka trhu,
zkrvavený neřád.

Na chudáka troufla si
a krutě s ním cloumá.
Už ho drží za vlasy.
Má na to své nouhá.

Jen potřebná ruka trhu
nedostatky napraví!
O těch slovech pana Klause,
měl jsem silné obavy.

Vy, že o tom nevíte
a veršům se divíte?
Slova má se potvrdí,
až Vás z práce vyhodí.

Nebudete na mou věru
vychvalovat tuto éru.
Boháčům se stala rájem.
Na soucit si jenom hrajem.

Až se na Vás silná
ruka trhu vrhne,
zakroutí Vám krkem
a pak ještě trhne.

Pokuste se zamyslet,

kam budoucnost spěje?
Stačilo Vám těch pár let
kruté beznaděje?

Totalita

Totalita není vada režimu.
Prozradím Vám její pravou příčinu.
Byla vždy a v každé době.
Ukrývá se v lidské hlavě.

Kvete vinou zarputilce,
závislého živočicha,
který chce mýt stále více.
K totalitě rád si čichá.

Soudruh, král, čí feudál,
lid se mocných pánů bál.
Pán měl velké nároky
a trestal své otroky.

Na odbojné občany
a na vzpurné básníky,
vymýšlí si závisláci
totalitní praktiky.

Občan zase reptá.
Zlořád se mu chechtá.
Využívá práce dělníka i vědce.
Prosadí se za každého režimu.
Říkat pravdu, je pro něj akt zločinu.

Vláda peněz

Vláda peněz vyplnila
každou naši denní stránku.
Člověk bude mít už brzo
ten svůj život na kahánku.

Dnešní život kontrastuje
s dávným pravěkem.
Ten, kdo nemá dosti peněz,
není člověkem.

Peníze nám daly zrádný pocit štěstí.
Budujeme s niminové, lepší dílo?
Ovládly nás tvrdou, nelítostnou pěstí.
A co řekl básník? Lépe,to už bylo.

Až nás vláda peněz všechny vyhladí,
bude opět na planetě vládnout bezvládí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Autor : Jiří Ošlejšek.
Název : Podvratné verše.
Ilustrace: Vendula Švehlová
autor vydal na vlastní náklad.
1 vydání - březen 2015. Výtisků 100 ks
E-mail : oslejsekjiri@seznam.cz
ISNB: 978-80-260-7789-3